Sešli jsme se jako každý rok na Čarodějnicích.
Scházíme se takto spolužáci a spolužáci našich spolužáků už řadu let.
Je to príma příležitost vypít nějaký ten Prazdroj, případně za něpřízně počasí Rum s čajem.
Kolem půlnoci nás téma zavedlo na duchovno.
Pustil jsem se do teorie Aury.
Tutově něco jako aura, třetí oko, předtucha či jak to nazvat existuje.
Stalo se mi párkrát v životě, že jsem se ve skupině lidí setkal s člověkem, se kterým jsem snad ani nemusel prohodit slovo, abych věděl že mě s ním něco spojuje.
Máme stejnou náturu, životní filosofii, stejnou auru, stejný magnetismus.
Nemyslím tím sexuální přitažlivost, rozumět si může i muž se ženou aby v tom nebyl sexuální podtext, i když uznávám že se to stává zřídka.
No prostě, jsem toho názoru, že třetí oko existuje.
Poznají se lidé se stejnými sklony, ti vědoucí.
Četli jste Tajemného Etruska? Tam vědoucí oslovovali Turmse a na znamení si zakrývali oko.
Někteří lidé mívají předtuchy, toho co se stane, nebo prazvláštní pocity když přijdou na nějaké místo.
Ano nabízí se vysvětlení, že jde o nějaký šestý, léty zakrnělý smysl.
Zakrněl evolucí člověka, protože byl pomalý.
Člověk častopotřebuje jednat rychle, nebo dokonce pudově.
Musí se spoléhat na zrak, čich, hmat....
V boji o přežití už na pocity už možná nezbýval prostor.
Budhismus
Dostalo se mi odpovědí souhlasných i posměšných, ale překvapil mě známý, který se rozvyprávěl o Zen Budhismu.
Začal zlehka výkladem toho, že moderní člověk si už uvědomuje pouze svoje tělo, které mu je v této etapě bytí propůjčeno.
Prý existují metody jak se od tohoto těla odpoutat, podívat se na něj z večnčí.
Jde o to naučit se meditovat a člověk získá na život jiný pohled, naučí se řešit vzniklé životní situace nestandardním postupem, mnohdy
lehčím, neformálnějším...
Já jsem si z tohodle rozhovoru odnášel to, že by nám asi stačilo víc žít.
Ve smyslu vnímat svět kolem sebe, vystoupit z toho neustále se zrychlujícího koloběhu vydělávání a utrácení peněz, kterému se říká
konzumní styl života.
Jde asi o to, přehodnotit svoje cíle, které nám vnutila civilizace. Asi neni od věci zamyslet se nad tím, proč tu vlastně jsme.
Nad ránem mi v opilé lebce dutě zněl hlas jedné paní, která semnou vedla rozhovor nad věcí zcela pozemskou.... Například nad přípravou karbanátku.
A najednou se mně ptá, "vy jste věřící?" ne, usmál jsem se, jak jste na to přišla?
"Působíte tak na mě". "Namáte vzatu na temeni bouli?" Sáhl jsem si, ano mám.....
Tak vidíte, asi je 30. dubna opravdu magické datum, když mě napadaly takové peachoviny. :-)
Příště navrhuju namísto Urquelu pít Gambrinus, ten neni tak silnej :-D
A málem bych zapomněl na pár odkazů pro ty, které by náhodou téma zaujalo:
Zen Budhismus
Nirvána
A smysluplný odkaz na třetí oko jsem nenašel, což mě samotného mrzí.
